Nelly- Úryvek 2

13. ledna 2012 v 17:06 | Verin |  Úryvky- Nelly
Tak tu mám další úryvek z knížky Nelly- Nezapomenutelná Kläer.


....Zazvonila jsem a čekala. Otevřela mi Kläer. Vtrhla jsem dovnitř jako vítr až se zabouchly dveře. Průvan proplouval Kläer mezi vlasama. Vletěly jí do obličeje. Její oči se na světle ,co jsem procházelo oknem, krásně zářily jako orosená tráva. Nikdy jsem si neuvědomila jak zářivé má oči. Teď to bylo krásně vidět.
,,Kläer. Musíš mi odpustit'' začala jsem ,,Chovala jsem se jako úplnej idiot. A nikdy jse si neuvědomila jaký mám štěstí. A tobě to říkám upřímě. Máš smůlu ,že máš tak příšernou kamarádku. Nechápu jak jsem se mohla zřeknout svého štěstí a vyměnit tě za Ellisan. Vždyť ty jsi talentovaná, iteligentní, vtipná, milá a kamarádská, trpělivá, důvěřivá a dá se ti věřit. A si krásná. Přírodně. Ty nepotřebuješ řasenku, stíny, rtěnku aby si byla. Ty seš a vždycky budeš. A nikdo z Ellaspol. to nemá. Jen ty. Si výjmečná. A já jsem zjistila že nejšťastnější chvíle svého života jsem strávila právě s tebou. Ty jsi má kamarádka. Ne Ellisan. Nemusíš mi odpustit. Ani já bych se tomu moc nedivila. Jen chci abys věděla ,že u mě budeš vždycky na prvním místě ty. A aby si věděla ,že je mi to líto. Omlouvám se. Moc se omlouvám. A děkuji ti za všechno co jsi pro mě vždy udělala. Sbohem.'' s brekotem jsem se rozhodla utéct. Zavolala jsem Ellisan a všem ,že končím.
Už jsem je nikdy nechtěla vidět. Kläer se jen dívala za mnou a zase jí vlály ty vlasy. Zaběhla jsem za obchod do parku bylo to jen kousek. Vždyť Kläer měla dům hned naproti obchodu. Sedla jsem si na lavičku a poslouchala padání listů, hukot větru, chladné počasí mi dělalo potíže. Nevím co mě to napadlo ,ale z domova jsem se za Kläer rozběhla jen v tričičku a kraťasech.
Seděla jsem tam a cítila, jak mi to leze po zádech. Půlka zad mi koukala ven. Měla jsem jen pantofle a šlápla jsem do louže. Byla velká zima. Letos začala škola až listopadem. Opravovala se. A najednou začalo pršet. A k tomu sněžit. Nevím proč jsem nešla domů. Prostě jsem tam seděla a sledovala kosy jak zobou kus chleba co byl na zemi. A vtu jsem za mnou uslyšela kroky......
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 lindinka lindinka | 14. ledna 2012 v 23:37 | Reagovat

úžasnýý :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama