Nelly- 3. úryvek

3. února 2012 v 18:44 | Verin |  Úryvky- Nelly
Druhý den jsem se šla opláchnout do koupelny. Nudila jsem se tak jsem zašla do herny. V herně skoro nikdo nebyl jen nějaká mladší holka co česala panenku a nějaké dvě už asi dospělé dívky co si vyhledávaly nějaké oblečení na netu. U stolního fotbálku stál Toni a Danny a hráli s nějakýma dvěma klukama. Pozdravila jsem je o oni se ke mně hned rozeběhli.
,,Ahoj An!'' vykřikl Toni a Danny se samozřejmě taky neopozdil s pozdravem. Dva kluci řekli že už musí jít a odešli sedli jsme si na sedačku a pustili si televizi. Dali jsme si tam náš oblíbený program a zrovna dávali Wizards witch Black což je seriál o pěti kouzelnících které chrání svět před černou sílou. Často jsme se na něj dívali s Kläer. Shlédli jsme díl a začal další. Vždy dávají tři. Ale v půlce druhéh se otevřely dveře a dovnitř vstoupila Lucy.
,,Ahojky Nelly. Kde si? Jen pro vaší informaci za dvě minutky začíná rozcvička. A s Haalnsovou. To není nic dobrého. My tři jsme ještě byli v pižamu. Vběhla jsem do pokoje a hodila přes sebe tričko a tepláky. Kvůli sluníčku jsem si na hlavu nasadila kšiltovku a v šatně dole si nazula botasky. Na rozcvičce byla půlka budovy. Druhá jak jsem si všimla byla na druhé straně a měli rozcvičku, jak jsem se dověděla díky Lucy, s panem Watchensem. Prý to je moc milý a hodný muž. Mezi tou druhou částí byla i Danielle. Zkrátka všichni kdo tu nejsou poprvé. Přišla jsem o tři minuty pozdě a ta ženská mi řekla ať udělám pět koleček kolem fotbalového hřiště! Ona se asi zbláznila. Za deset minut přiběhla celá udýchaná malá holka co si hrála s tou panenkou. Haalnsová jí seřvala jak si to může dovolit a dala jí deset koleček! A když celá ubrečená doběhla, řekla jí že běhala pomulu ať si fá ještě dvě a rychleji. Po doběhu musela dělat dvacet dřepů za to že brečela. Bylo mi jí líto. Po skončení rozvičky jsem za ní přišla.
,,Jsi v pořádku?'' naklonila jsem se k ní.
,,Jo ale stýská se mi po mamince. Utekla jsem z domova abych jsem mohla jít protože je to'' silně vzlykla ,,protože je to povinný. Tu být. A holky se kterýma jsem na pokoji jsou na mě zlé. Jedí mi moje věci a křičí na mě a mlátějí mě. Nemám tu žádné přátele. A ta panenka se kterou jsem si hrála je od maminky. Přišla jsem pozdě protože ty holky z pokoje mi jí vyhodily z okna a já jsem brečela. A zapomněla jsem na čas. Nenašla jsem jí.''
,,To je mi moc líto. A víš co? Když tu nemáš přátele tak se jedním mohu stát já. A neboj. Pomůžu ti. Jak se jmenuješ?''
,,Vicky.''
,,Fajn. Já jsem Nelly.''
Já a Vicky jsme se spřátelily a při rozhovoru který jsme ozději provedli jsem se dozvěděla něco co mi zatím nikdo nebyl ochotný říct.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Andy Andy | 3. února 2012 v 18:59 | Reagovat

Kde jsi na tohle přišla? Máš to přímo nádherný, fantastický, úžasný.....

2 verin verin | 3. února 2012 v 19:04 | Reagovat

Díky andy! moc děkuju

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama